Doznívání k Poselství Grálu 2
od Abdrushina
18. K 30. květnu 1935 (Oběť)
Milost Boží dává otevřít bránu k prameni života! Avšak pouze pro ty, kteří se v pokoře otevřeli Slovu. A krůpěje má se také dostat všem těm, kteří ve svém nitru udrželi bdělou jiskru, která nyní ve dnech soudu touhou po Pravdě podnícená silněji vzplane a spalujíc prorazí veškeré překážky, aby vděčně a v pokorné radosti vydala se na cestu ke světlým výšinám.
Kde se pak duch snaží vítězně překonávat překážky, které ho až doposud držely odloučeného od pravého Světla, tam stane se to zjevné rovněž i pozemsky; neboť takový člověk bude neúnavně pátrat po cestě ke světlé výši na zemi, ke svaté Hoře!
A v trpělivosti a namáhavé práci bude překonávat vše, co tuto cestu uzavírá, nechť je to rodina či jiné poměry, a bude se oprošťovat, kdekoliv se ho něco snaží zdržovat, ode všech lidí, kteří nechtějí jít s ním.
Taková je Boží vůle a zákon, a tak se to také stane! Tak mnohé je jiné než za pozemského času Ježíšova. Tehdy museli všichni lidé, kteří ho chtěli slyšet, přijít k němu; neboť lidem se mohlo Slova dostat jedině z jeho úst.
Dnes je Slovo již každému člověku přístupné v knize, takže on pro ně nemusí nejprve přijít ke mně. Může získat knihu Pravdy, jestliže ji hledá, a může ji mít v mnoha jazycích, pokud jen skutečně chce! Nese-li touhu po ní ve své duši, pak bude svým vedením bezpodmínečně duchovně řízen tak, aby se mu dostalo příležitosti nějakým způsobem na Slovo narazit. Dozajista toho dosáhne; neboť nikdo není ve skutečnosti tak ubohý, aby k tomu neuměl nalézt nějakou možnost.
A kdyby pozemsky musel hladovět, aby Slovo Pravdy pro sebe získal, měl by z toho jen prospěch!
Pravím vám: od vás však bude požadováno mnohem víc! Lidstvo se zřítilo tak hluboko, jak to ve Světle nebylo možné očekávat, a skrze své vlastní tvrdošíjné zlé chtění také tak rychle, že pomoc Světla musela hluboko vniknout do samotných temnot, aby tento prudký lidmi rouhavě vyvolaný pád alespoň ještě zčásti zadržela, aby nemuseli být zavrženi všichni.
Světlo proto sestoupilo do temnot hlouběji, než to bylo kdysi zaslíbeno, a muselo v odporné tůni, která je svým druhem již zavržená, vybojovat půdu pro zakotvení, jen aby se dostalo pomoci také těm, kteří jsou strháváni prudkým pádem davů skrze sevření tisícerých vláken, která nemohli v temnotě zpozorovat, zatímco jejich duše touží po Světle.
Z tohoto důvodu musíte použít všechnu sílu, abyste se probojovali ke Slovu z nepochopitelné hloubky, ve které se ještě nacházíte, s pohledem nařízeným vzhůru!
Vy přece nevíte, do jakých hrůz nesmírně houževnatého bahna smrti jste již klesli, protože vám pohled na to může být opět otevřen teprve, až se na to jednou budete smět dívat shora dolů.
Proto musí být duch k vaší spáse udržován bdělým trvalým zvýšeným úsilím, abyste nepadli zpět do nebezpečí zatemňujícího spánku smrti!
Zachraňující Slovo se pro vás zakotvilo na půdě nesporně již přikloněné k temnu. Nyní se proto musíte snažit vy, pokud se ještě chcete zachránit před dalším klesáním! Možnost k tomu je vám dána zakotvením Světla.
Nepředstavujte si to však pohodlné, protože by se to muselo nyní stát vaší konečnou zkázou. Také v tom doposud falešném názoru příjemného pohodlí, že se nacházíte v láskyplné ochraně Boží, musí nejdříve ve vás všechno zcela nově vyvstat, dříve než vám může být trvale dovoleno přijímání Božích milostí ve stvoření.
Je to vůle Boží, že se člověk musí nyní s veškerou svou silou namáhat, aby ještě jednou nezkřiveně přijal Svaté Slovo, čisté a nezfalšované! To Slovo, kterým on tak často opovrhoval a které hanobil, od kterého ve své pomatené domýšlivosti svého lidství očekával, že mu musí být žebravě donášeno a že to je již od něj něco velkého, když jen o něm slyší a dbá toho nebo když se mu nestaví na odpor jako nepřítel.
Vy bláhovci! Od vás nyní Bůh požaduje, abyste kvůli jeho Slovu chtěli všechno obětovat, jen abyste Slovo směli ještě jednou přijmout!
Pod pojmem „oběť“ není však míněno, abyste všechen majetek nakupili na hromadu a nabídli jako dar, zbavili se pozemských statků a pozemských radostí, nikoliv, obětovat znamená všechno v hodnocení postavit dozadu a Slovo Páně, Jeho svatou vůli spatřovat jako to nejvyšší a pro člověka nejnutnější!
Oběť spočívá již v postavení až za Slovo Boží!
Nemáte se proto toho ostatního zříkat, avšak nesmíte to v rámci svého úsilí považovat za nejdůležitější a jediné, jak tomu žel doposud bylo.
Avšak nemyslete si, že to vše je tak snadné; neboť ve chtění musí být život! Musí to vyrůst jako samozřejmost, jako součást vašeho každodenního bytí. Nad tím, co neustále také myslíte a děláte, musí být vždy svatá vůle Boží, v níž držíte váš pohled po všechen čas důvěřivě zakotven, aniž byste se od ní odvrátili i jen na jedinou vteřinu!
Jen tak můžete dosáhnout toho, čeho nyní dosáhnout musíte, a to pro vás není tak snadné, protože se vám stalo cizím to, co vám přece mělo navždy být a zůstat vším!
Příliš daleko jste se od toho vzdálili a nemůžete již více nechat pojem toho vyvstat v duchu, tím méně čin! Jen to zkuste, budete rychle znaveni, a únava přitom je pro vás smrtí! Proto musíte být trvale udržováni v bdělosti, byť také skrze hrůzy a zděšení, jako těžce nemocný, kterému by se spánek musel stát spánkem smrti! Za každou cenu! Dokud se nepřetvoříte k dobrovolné schopnosti bdít.
Musíte prahnout po Slově jako hynoucí po krůpěji vody!
Co to pro vás znamená, co to pro vás je, budete prožívat stále znovu, až budete tak daleko a pak budete svého Boha v nejopravdovější pokoře o tuto milost prosit!
Tak daleko musí dojít člověk, který se chce zachránit a být Bohem ještě jednou přijat. Nedokáže-li to, tak musí být také zatracen na všechny věky! Na všechno vám vždy něco zůstávalo, stále znovu, jen ne na Slovo, které vám přináší život!
Pro všechny pozemské zvyklosti měli lidé smysl i čas, dokázali pro ně přinést také tak mnohé oběti, pro sport a plány svého vlastního rozumu obstarali miliony, avšak pro Boží pomoc neměli ani čas!
Avšak vy, lidé, se máte naučit cenit si Slova Božího nade vše ostatní; neboť musíte dát nyní v sázku vše, abyste jej získali, veškerou vaši sílu, největší chtění, které jste schopni nashromáždit v pozemském i duchovním směru! Ničeho při tom nebudete ušetřeni.
To, co jste doposud upřednostňovali před Slovem vašeho Boha, musíte ztratit a nechat za sebou! Nakonec budete muset zápasit o svaté Slovo Poselství, až na hranici zoufalství, abyste konečně také dovedli ocenit to, co vám přináší! Dosud vám to bylo usnadňováno. To jste neocenili.
Nyní je však příkazem Páně, že vy nejprve musíte ukázat, že je vám vším, dříve než je obdržíte, abyste jím mohli nově žít!
Je to jiné než za Ježíšova pozemského času! Pro vás se to změnilo v pravý opak, díky vaší malichernosti, vaší odporné domýšlivosti, která musí být drcena v bezmezném utrpení, dokud nebude rozdrcen i ten nejmenší prášek z ní; neboť jinak vám nelze pomoci.
Klesli jste příliš hluboko, hlouběji, než to samotná Boží moudrost kdysi mohla pokládat za možné, protože jste proti všemu Světlu jednali jen zločinně.
Splní se na vás veškerá zaslíbení, avšak vy jste si vynutili, že mnohem více lidí musí vlastní vinou při tom propadnout rozkladu, než to v době těchto zaslíbení samotných bylo možné vzít v úvahu s předpokladem toho nejneuvěřitelnějšího úpadku. Stane se, že lidé zuřící vztekem si rozbijí své hlavy o zeď Světla, která jich nedbajíc se nyní táhne nad celou zemí.
Je to jiné, než to bylo předvídáno, a skrze vaše jednání to je přísnější a tvrdší, avšak vy jste si tuto tvrdost zasloužili! Je mi zatěžko nechat lidstvu vetkat vůbec i jen jiskru lásky do osudu jím vynuceného; neboť toho lidé již nejsou hodni!
Mají se nyní trápit a namáhat, zápasit o každé slovo, které smí obdržet z pokladu, který jim byl tak často nabízen, a kterého také v posledních letech opět nechtěli dbát. Oni nechtěli, v tom spočívá jejich největší vina! Má být odpykána až do posledního, tichého zaváhání!
Musíte poznat, jakou hodnotou jste vždy, stále znovu tak opovrhovali a odstrkovali ji! Nesmí vám být z toho nic sleveno! I kdybyste při tom museli všichni zahynout! Neboť váš jed by ve vás při každé předčasné pomoci znovu vyvstal a prostoupil celý svět, jak se tak často již stalo.
Dokažte v mnohaleté námaze, že vaše změna je také opravdu vážná a není jen ovocem nouze! Vy, kteří jste proti Světlu hřešili celá tisíciletí, nemůžete nyní očekávat důvěru.
Důkazy musíte dát svému Bohu, žádná slova! To k vám volám, já jako Imanuel, ve jménu mého všemohoucího Otce, kterému jste se svými činy vysmívali!
Naučíte se bát Boha, abyste si zvykli Ho pokorně dbát a vděčně Ho velebit za každý z Jeho darů, které vám dosud tak přebohatě dával.
A kdo se z tohoto lidstva tomu nechce ani v utrpení naučit, jak to tvoru přísluší, ten nechť je zatracen na všechny věky a vymazán z knihy života, která nesmí již více nést jeho jméno!
Světlo je jen život a síla! A kdo nechce ke Světlu usilovat, tomu se nemá více dostat z jeho síly! Hněv všemohoucího Boha vynutí velkou očistu! Pak poznáte, že Slovo Poselství Grálu je to jediné, co vás může zachránit a pomoci vám ve vaší nouzi!
Avšak vy se ho musíte snažit uchopit, ono k vám nepřijde. Bojujte, spěchejte a namáhejte se, abyste ho ještě v poslední chvíli neztratili. Pak byste stáli osamocení, bez Světla a bez tepla, bez života, a museli byste při tisícerých bolestech zahynout!
Mám příkaz vám nic neulehčovat, abyste zůstali v duchu bdělí! Právě v tom spočívá láska Boží, která vám vždy zůstane nepochopitelnou, protože je zřídka kdy taková jako vaše přání. Láska Boží vám pomáhá, lidé, a proto vám nebude nikdy lichotit. Musíte být nyní vnuceni do zákona duchovního pohybu, abyste mohli zůstat žít a neklesali do rozkladu.
Já však k vám dnes volám:
Nikdo nemůže nadále ke mně, jedině skrze Slovo!
Jen svaté Slovo otevírá bránu ke mně, vy lidé. Na zemi i v duchu. Kdo chce ke mně přijít, ten musí již v sobě nést Slovo Poselství nezkřiveně, věrně a pevně! To si dnes k doprovodu vezměte s sebou!
Translation © Jaroslav Peroutka, 2012 - 2024