Odpovědi na otázky
od Abdrushina
105. „Rentgenové oči“
OTÁZKA: Často jsem již četl v novinách o lidech s rentgenovýma očima. O ději jsem si nikdy nemohl udělat jasno a neměl jsem také nikdy příležitost o tom slyšet něco přesného, avšak dovedu si představit, že nějaký člověk má skutečně takovou schopnost, bude tedy mnohem jemněji vyciťující než nějaký vyrobený přístroj. Je možné o tom dostat podrobné vysvětlení?
ODPOVĚĎ: Skutečnost takových schopností je skrze noviny již velmi známá a není také již popírána, protože ji nejde dost dobře vyvrátit. Zabývali se tím již také lékaři, aby tento sám o sobě ještě tajuplně se jevící jev prozkoumali a pak použili k pomoci pro lidstvo.
Výzkum však nezískal ještě žádnou dostatečně pevnou půdu, aby ho bylo možné považovat za pevně stojící vědění a použít ho. A tuto pevnou půdu v doposud obvyklém smyslu vědy nelze v ní také nikdy vytvořit; neboť tyto samy o sobě již velmi vzácné schopnosti jsou u jednotlivých lidí tak rozličného druhu, že je nelze vůbec pozorovat jednotně.
Dáte-li dohromady pět lidí, kteří jsou takto nadáni, tak shledáte, že každý působí jednotlivě v nějakém pro sebe ojedinělém druhu, více nebo méně jasně a vůbec „nevidí“ vždy totéž, co ostatní. Zde do toho příliš zasahuje příslušná svéráznost nadaného, jakož i stupeň jeho vzdělání formuje způsob vyjadřování, a dokonce i „vidění“ silně omezuje.
Čím méně takový člověk skrze studium získal určité znalosti, tím neovlivněněji, tedy jistěji a jasněji může takový dar použít, jinak se mu zcela nevědomě mezi to vsunou získané formy názorů, které skutečnému obrazu nemoci pak dají jevit se jinak.
Na druhé straně však může dojít k tomu, že naučeným neovlivněný člověk vidí obraz nemoci sice správně a nezkřiveně, avšak není schopen se vyjádřit tak, aby ho správně podal.
Obojí má tedy nevýhody, které často brání přesnému podání, a tím dokonce mohou přinést nebezpečí, když se někdo těmto věcem bez obav odevzdá.
Nejlepší je, když spolupůsobí při tom schopnost s vědou, ovšem ne v jedné osobě. Jestliže tedy lékař stojí vedle takto uzpůsobeného člověka, jehož líčení obrazu nemoci se postupem času naučí přesně rozumět a pak připojí své vědění a své zkušenosti při uskutečnění pomoci.
Tím z toho může povstat velmi blahodárné působení. Bez pečlivého přezkoumání schopností „viděného“ obrazu nemoci není však radno se na to jen tak bezpodmínečně spolehnout.
Jako všude existují přirozeně také v tomto výjimky, které jsou však velmi zřídkavé. Tyto výjimky obzvláště silných schopností by se mohly nazvat nejen nadanými, nýbrž spíše obdařenými. Tito však nikdy neopomenou přizvat k poradě lékaře, který při svém působení vezme v úvahu viděný obraz nemoci.
Falešné by bylo přirozeně také od lékaře odmítat z nějakého předsudku takové mimořádné pomoci. To však nikdy neučiní lékař, který je lékařem i „vnitřně“ a který chce v první řadě lidem pomoci.
Nyní k tomu přistupuje ještě něco:
Takové schopnosti nebo dary mohou se u lidí vynořit a po nějaké době opět jednoduše zmizet! To závisí jako tak mnohé úzce s posunutím složení krve; neboť jen zcela určité vyzařování krve navozuje „vidění zrakem ducha“, jak lze nazvat náhle se objevující schopnost rentgenových očí.
Takzvané rentgenové oči nejsou očima pozemského těla, nýbrž jsou to obrazně vyjádřeno oči duše, kterým nejprve musí být proražena cesta, aby mohly takové věci vidět. A k tomu slouží vyzařování zcela určitého druhu složení krve, které se může vytvořit a pak také jednou opět změnit. Tím povstane a současně zmizí tak často obdivovaná schopnost. V tom spočívá také vlastní vysvětlení!
Je přece dosti známo, že také zcela významná media ztratila náhle své skvělé schopnosti, nebo že tyto byly oslabeny, aniž by byl pro to doposud nalezen důvod.
Kde toto nastane, změnilo se pouze nějak složení krve a tím také její vyzařování. A pouze v druhu vyzařování krve spočívá každá mediální schopnost, jejíž rozličnosti opět přicházejí skrze rozličné mosty, které tvoří příslušná vyzařování krve.
Klíčem ke všem těmto věcem je tedy krev! Není to však jen jedno zcela určité složení krve, o kterém lze říci, že přináší mediální schopnosti, nýbrž existuje pouze jeden určitý základní druh s mnohými rozvětveními, která mají nejjemnější, snad mnohdy sotva znatelné rozdíly.
Bude to jednou zcela zvláštní, avšak pro pomoc lidem nejvýznamnější vědění, vědění o účincích vyzařování krve a vědění o možnosti chtěné změny tohoto vyzařování. V tom spočívá všechno pozemské pro člověka! Jeho tělesné zdraví a plné rozvinutí jeho ducha na Zemi. Je to nejdůležitější pozemská pomoc, která může být dána, všechno obsahuje a skrývá v sobě štěstí a mír.
Dnes může se právem mluvit o tak často používaném výrazu „otrávená krev“; neboť je to skutečně také tento případ, jen jinak, než si to lidé při tom myslí.
Mostem ke všemu, jakož i k vynikajícím schopnostem je tedy vyzařování krve! Musím v tom ukázat ještě mnoho cest, aby se vytvořil ucelený obraz o nesmírném významu tohoto doposud nepoznaného pole působnosti, které se brzy otevře těm lidem, kteří se snaží za účelem pomoci prozkoumat dosavadní tajemství stvoření, aby pak skutečně sloužíce byli činní v novém vědění, ne však, aby si tím vydobyli „jméno“.
Na jedno chtěl bych při tom ještě zvlášť poukázat: S takzvaným zrakem duše je ve většině případů rozpoznáno jemnější záření nemoci, nejen to tělesně viditelné. Toto poslední, lékaři viditelné, tedy tělesnému zraku, hraje při tom jen vedlejší roli, pokud je vůbec viděno. Avšak právě tento jemnější druh vidění je mnohem hodnotnější a důležitější; neboť tím poznává zdroj nemoci, vlastní východisko, které jako všechno ostatní existuje v jemných zářeních a které teprve vyvolává pozemskému oku viditelné následky.
V tom spočívá přednost a větší význam použití takových „vidění“, a když takto omilostněnému je k tomu ještě dáno rovněž opět skrze vyzařování krve moci se snaže také „vyciťovat“ spojení, což v tom nebo onom případě může sloužit k uzdravení nebo přece alespoň k úlevě, tak je to milost, kterou lze sotva docenit a která může působit skutečné zázraky.
Protože je však většina lidí dneška zvyklá hledat vždy jen vlastní prospěch a podle toho také všechno u druhých takto předpokládá, protože mnozí od svých bližních předpokládají vždy jen to nejhorší, což je ovšem jen ozvěna jejich vlastního nitra, a to jim znemožňuje věřit na ideálně uvažující lidi, tak stáhnou se tedy takto omilostnění zpět, poněvadž jim samotným je dar této možnosti pomáhat příliš posvátný, jejich chtění je příliš čisté, než aby je vystavili pošpinění.
Naproti tomu však nelze také přijmout, že působení takového druhu má být poskytováno zcela zdarma; neboť ne každý takový omilostněný je současně také požehnán majetkem, aby si mohl dovolit trvale poskytovat takovou pomoc bez protislužby. Jiné názory jsou chorobné, nespravedlivé a troufalé.
Tím, že jsou však také lidé, kteří se takové nadějné oblasti snaží využít ke špinavým obchodům, tedy nedávají za úplatu správnou protihodnotu, nebo dokonce také vůbec žádnou, nesmí se proto snižovat to správné. Kde je vůbec oblast lidské činnosti, ve které neexistují podobné nešvary? Hledali bychom asi nadarmo.
Ze všech těchto důvodů je srozumitelné, že se tak mnohý skutečně obdařený, který by mohl přinést velké požehnání, drží se svými schopnostmi zpět a pomoc lidem neposkytuje.
Avšak v této otázce zajisté ještě spočívá, i když ne přímo vyslovené, přání slyšet, zda lze doporučit použití takových schopností, když se k tomu naskytne příležitost.
Jestliže to bude přijímáno způsobem, jak jsem právě vysvětlil, tak k tomu lze bezpochyby radit; neboť to dá přece každému člověku velké uklidnění, dozvědět se někdy z této strany, jaký je stav jeho těla. Bylo při tom nalezeno tak mnohé, co bylo velmi nutné vědět, a tím mohlo být již v počátku docela lehce odstraněno tak mnoho zlého, co by se později snad mohlo velmi škodlivě projevit.
Je tomu tady jako u mnohých věcí v lidském životě. Člověk jde často kolem příležitostí, aniž by je pro sebe využil, a později se pak ohlíží zpět, když je už nemá. Jako neurčitý tlak zůstává ho tížit myšlenka, že něco promeškal.
Translation © Jaroslav Peroutka, 2012 - 2024